Karel Plicka |
Great photographer of the Slovak nature. His pictures of Slovak mountains, cities and people became tha part of Slovak national culture. "Ansel Adams" of Czechoslovakia.
|
Znali jsme jej jako vynikajiciho hudebnika, spisovatele, fotografa, filmoveho rezisera, scenaristu, kameramana, folkloristu, hudebniho vedce, dirigenta a pedagoga na AMU a FAMU. Mel predpoklady se take stat dobrym malirem. Narodil se ve Vidni 14. rijna 1894. Jeho otec Frantisek Plicka (1844-1929) pochazel z Vitova u Slaneho, matka Marie (1862-1908), rozena Horcickova, byla rodackou z Ceske Trebove. Karlik byl zazracnym ditetem. Jako sestilety zpival ve velkem chlapeckem sboru, ve ctrnacti udivoval mistrnou hrou na housle, v sedmnacti jiz byl clenem kvarteta Komorniho sdruzeni ve Svedsku. Kdyz jej za I. svetove valky odvedli na vojnu, prozil ji jako zpevak dvorni opery ve Vidni. Pouze nechut rodiny k umelecke kariere ho odvratila nejen od zivotni drahy zpevaka a hudebnika, ale i malire, kdyz jej ke studiu na vytvarne akademii doporucoval sam Max Svabinsky. Nas muze tesit, ze zacatkem stoleti se pristehoval s rodici z Vidne do Ceske Trebove. Rodice si zde zaridili v Hyblove ulici cp. 67 obchod pradlem a hrackami. V nasem meste vychodil mestanskou skolu, ucitelsky ustav v Hradci Kralove, houslovou hru a klavir studoval na konzervatori v Praze a v Berline, hudebni vedy a narodopis na Komenskeho univerzite v Bratislave. Zde navstevoval take obor historie umeni. Zacinal coby ucitel na skolach v Upici, kde poznal svoji nastavajici manzelku, a Novem Meste nad Metuji. Na doporuceni hudebnich skladatelu Leose Janacka a Vitezslava Novaka vstoupil v roce 1923 do sluzeb Matice slovenske v Martine. Jeho ukolem byl sber lidovych pisni. Krome pisni sbiral i lidove pohadky a moudrosti. Zasluhy Karla Plicky jsou zejmena v oblasti lidove hudby a pisne neocenitelne. Ve dvou svazcich vydal Cesky zpevnik, v jednom svazku Slovensky spevnik. Vyvrcholenim jeho folkloristickeho sberatelstvi a narodopisnych studii se pak stal cyklus Cesky rok, ktery pripravil ve spolupraci s Frantiskem Volfem a Karlem Svolinskym. Byl jednim ze zakladatelu nasi kinematografie, vytvoril radu dokumentarnich a celovecernich filmu, zvlaste pak proslula dila jako Zem spieva, Vecna pisen a Janosik ziskala u nas i ve svete mimoradna oceneni. Zname jsou jeho soubory knih ve fotografii - Zlata brana, Spis a publikace znazornujici historicke pametihodnosti nasi vlasti - Prazsky hrad, Praha stovezata, Praha kralovska a monografie O Mistru Pavlovi z Levoce. Za sva dila byl Plicka vyznamenan radou cen a diplomu. Byl cestnym clenem Umelecke besedy slovenske, Narodopisne spolecnosti ceskoslovenske, Spolecnosti pro hudebni vychovu, Unie slovanskych novinaru. V roce 1959 byl jmenovan zaslouzilym umelcem a v roce 1968 (po zasluze) umelcem narodnim. Jeho tvorba byla take ocenena po revoluci v roce 1991. Od prezidenta republiky Vaclava Havla obdrzel rad Tomase Garrigua Masaryka III. tridy in memoriam. Karel Plicka zemrel 6. kvetna 1987 v Praze. Karel Plicka a jeho bratriZacatkem stoleti prisel do Ceske Trebove obchodnik Plicka. Ozenil se s Marii Horcickovou z Travnika a mel s ni ctyri syny. Nejstarsi Emil zustal v Ceske Trebove. Prevzal po otci obchod a je dobre znam mnoha generacim Trebovaku, nakonec jako neunavny sberatel zelezneho srotu. Druhy syn Ladislav vystudoval ucitelsky ustav a hned po prevratu r. 1918 sel ucit na Slovensko, kde tenkrat vubec nebyly slovenske skoly. Napsal a vydal nekolik slovenskych ucebnic. Slovaci totiz nejenze zadne ucebnice nemeli, ale mezi sebou nemeli nikoho, kdo by je byl schopen napsat. Treti syn Karel Plicka vystudoval ucitelsky ustav a uz tenkrat se rozhodoval, cemu se ma venovat: zda hudbe nebo vytvarnemu umeni. Po nejaky cas studoval na konzervatori hru na housle. Jeho prvnim pusobistem byla Upice. Tam sestavil a nacvicil velky detsky pevecky sbor tak rychle, ze byval zvan koncertovat do Prahy, kam byl take pozdeji prelozen. Zde se mohl horlive ucastnit umeleckeho zivota. Byl dirigentem Hlaholu a clenem Peveckeho sdruzeni prazskych ucitelu. V Bratislave pak vystudoval 8 semestru filosoficke fakulty a propadl telem i dusi krasam Slovenska. Kazdou volnou chvili, kazde svatky a cele prazdniny prochazel krizem-krazem Slovensko, v ruce fotoaparat, na zadech filmovaci kameru, v kapsach notesy. Fotografoval a filmoval valem mizejici krasy kraje, staveb a kroju, zapisoval detske rikanky, prislovi, pranostiky, pohadky, zachranil stovky zapomenutych narodnich pisni a vydal je ve forme zpevniku. Zde take vytvoril jeden z nasich nejkrasnejsich filmu, krehky a libezny film "Zem spieva" a film "Janosik". Vydal prekrasne fotograficke publikace, mezi nimiz zaujimaji cestne misto predevsim Praha ve fotografii (kterou napr. predali jako dar Zikmund a Hanzelka na sve ceste napric Afrikou habesskemu cisari Haile Selasie I.), Slovensko ve fotografii. Na nekolik let se jeho pracovistem stalo Povltavi, ktere se stavbou udolnich prehrad zacalo menit k nepoznani a Plicka zachranoval krasy puvodni Vltavy. Bydlel ve stanech, jezdil na vorech a pramicich, zdolaval vystupy na strma skaliska. Vse je zachyceno v knize fotografii Vltava, kterou mozno smele polozit vedle Smetanovy symfonicke basne. Dale vydal T. G. Masaryk ve fotografii, Po horach po dolach, velike ctyrsvazkove, mistrem Svolinskym ilustrovane dilo Cesky rok, Zpevnik narodnich pisni... Byl jmenovan (po zasluze!) Laureatem statni ceny, narodnim umelcem a profesorem AMU. I jako sedmdesatnik stale rikal, ze ma pred sebou prace tak na 30 roku a ze by moc rad vsechno dodelal. Zemrel ve vysokem veku 92 let, ale vsechno nestihl. Ctvrty, nejmladsi syn Richard Plicka se zabyval kranioskopii, t.j. vedou, ktera z velikosti a formy lidske lebky usuzuje na charakter a dusevni vlohy cloveka. O teto problematice hodne prednasel a napsal o tom i knihu. Je v ni kresba lebky Julia Caesara, Voltaira, Napoleona a mimo jinych kapacit take kresba lebky Karla Plicky. Richard po jejim premereni v knize napsal, ze patri muzi s eminentnim hudebnim a malirskym talentem. Zmeril tedy bratrovu lebku dobre. Richard Plicka kolem r. 1930 zmizel, dodnes beze stopy. |
Martin - Národný cintorín |
Photo Ladislav Zboray |